Krizové řízení

Je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je předcházet vzniku možných mimořádných událostí a krizových situací, zajistit všeobecnou přípravu na zvládnutí potenciálně možných krizových situací, zajistit zvládnutí těchto situací v rámci působnosti Středočeského kraje (orgán krizového řízení) a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu společenského života v postiženém území a další rozvoj.

Aktuálně a v širších souvislostech je krizové řízení chápáno jako nástroj pro zajištění trvale udržitelné společnosti, organizace, území a státu.

Druhy krizových stavů

Stav nebezpečí

Tento stav může vyhlásit kterýkoliv hejtman kraje nebo primátor (pro Prahu) a to tehdy jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Doba, po kterou může vyhlášený stav trvat je omezena na 30 dní, ovšem v případě potřeby a pádných důvodů je možno požádat vládu o její prodloužení.

Nouzový stav

Pokud důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí nepominuly, naopak jejich intenzita přesáhne hraniční mez a již nesplňují kritéria pro stav nebezpečí je třeba vyhlásit vyšší stupeň ohrožení, a to nouzový stav, ten vyhlašuje vláda v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Stav ohrožení státu

V případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy, je parlamentem České republiky vyhlášen stav ohrožení státu. Pro vyhlášení tohoto stavu je třeba, aby s jeho vyhlášením souhlasila nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů.

Válečný stav

Jedná se o nejzávažnější stav. Je vyhlašován parlamentem České republiky v situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Vyrozumění při vzniku mimořádné události

Místem pro příjem a vyhodnocení informací o mimořádných událostech je Operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému kraje (dále jen OPIS IZS), zřízené u Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

• 112: Jednotné evropské číslo tísňového volání.
• 150: Hasičský záchranný sbor ČR.
• 155: Zdravotnická záchranná služba.
• 158: Policie ČR.

Prvotní informace o mimořádné události musí mít tyto náležitosti

• co se stalo, jaký je rozsah mimořádné události,
• zda jsou usmrceny, zraněny nebo ohroženy osoby,
• kde k mimořádné události došlo, popis místa a orientace k místu,
• kdo mimořádnou událost hlásí, odkud a z jakého telefonního čísla.

Více informací: hzscr.cz